Náhradní plnění

Kdo může poskytovat náhradní plnění?

Náhradní plnění mohou poskytovat pouze firmy, které zaměstnávají více jak 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně znevýhodněnými. Tyto osoby se musí prokazatelně podílet na poskytnuté práci. Zároveň musí mít zaměstnavatel uzavřenou platnou smlouvu s úřadem práce tzv. "Uznaný zaměstnavatel".

Změny a omezení v poskytování náhradního plnění:

Hlavní změnou je omezení výše možného poskytnutí náhradního plnění. Do roku 2012 nebylo omezení stanoveno. Od 1. 1. 2012 je možné poskytnout náhradní plnění v max. výši 36 násobku hrubé měsíční mzdy tj. 854.136,-Kč bez DPH na přepočteného pracovníka. Například když má zaměstnavatel celkem 3 zaměstnance, přičemž dva zaměstnance zdravotně znevýhodněné, může za kalendářní rok poskytnout maximální plnění ve výši 1.708.272,- Kč a ne ve výši 10.000.000,- Kč, jako tomu bylo doposud. Dále je důležitá prokazatelnost činnosti.

Náhradní plnění - základní popis

Zaměstnáváte-li více než 25 zaměstnanců, je Vaší povinností dostát povinného podílu 4 % zaměstnanců se zdravotním postižením. V opačném případě musíte zaplatit nemalou sankci do státního rozpočtu. Praktickým řešením je pak náhradní plnění této povinnosti prostřednictvím odběru služeb od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanci se ZP. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který se týká zaměstnávání důchodců a občanů se ZPS, ukládá zaměstnavateli (včetně státních institucí) s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců je stanoven ve výši 4 %.Za nesplnění této povinnosti je zaměstnavatel povinen odvést do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnávat, ročně 2,5 násobek průměrné mzdy.

Snadné řešení

Náhradní plnění nabízí společnost ECOCHEM Profi s.r.o. po celé ČR v rámci komplexních dodávek úklidových a čistících prostředků, služeb Interních auditů a zpracování systémů HACCP. Dává tím svým zákazníkům možnost splnit si zákonnou povinnost zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci. V případě, že sami nezaměstnáváte potřebný počet zaměstnanců se zdravotním postižením, můžete tuto povinnost splnit odebráním výrobků nebo služeb od organizací zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, např. od naší společnosti.

Příklad:

V případě, že zaměstnáváte 25 osob, musíte buď:
                • zaměstnat jednoho pracovníka se zdravotním postižením, nebo
                • odebrat zboží či služby od organizace, která může poskytovat náhradní plnění, nebo
                • odvést do státního rozpočtu 61 020 Kč (za rok 2012) za každou nezaměstnanou OZP.

Náhradní plnění od roku 2012

Náhradní plnění 2012 - vzorový výpočet:

V případě, že firma nevyužívá náhradní plnění a nesplní povinný podíl při zaměstnávání OZP, je povinna zaplatit za jednoho zaměstnance 2,5 x 24 408 = 61 020 Kč. V případě nesplnění je společnost povinna zaplatit v přepočtu na celkový počet zaměstnanců OZP 8 x 61 020 = 488 160 Kč. V případě, že firma náhradní plnění využívá, je roční odběr služeb sedminásobkem průměrné měsíční mzdy za jednoho zaměstnance 7 x 24 408 = 170 856 Kč. V přepočtu na celkový počet zaměstnanců OZP se jedná o roční odběr služeb v hodnotě celkem 8 x 170 856 = 1 366 848 Kč

Jak se zneužívá náhradní plnění?

1. 1. 2012 vstoupila v platnost novelizace zákona o zaměstnanosti. Jedním z důvodu změn byl nárůst zneužívání poskytování náhradního plnění formou tzv. „přefakturace“. Přefakturace znamená propůjčení výhod, které zaměstnavatelům s více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytuje stát.

Přefakturace není legální a firmy uvádějí své klienty v omyl. Tyto firmy nabízejí svým klientům svůj sortiment, ale fakturují je dle smlouvy o spolupráci jiné společnosti, která podmínky o zaměstnávání OZP, osob zdravotně postižených, a zaměstnávání invalidních důchodců splňuje.

Jak se náhradní plnění zneužívá v praxi?

Zákazník odebere chemické produkty od firmy, která nezaměstnává osoby se zdravotním postižením z více jak 50 %, a proto nesplňuje podmínky pro poskytování náhradního plnění. Tato firma svému klientovi mýdlo dodá, ale na dodacím listě a faktuře bude uvedená jiná firma, která se výrobou mýdla nezabývá, ale podmínky o zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných splňuje. Současně si přirazí svojí marži xx %. Právě tato praxe byla v ČR běžná. Tento postup je nelegální neboť osoba zdravotně postižená se musí fyzicky na fakturované službě nebo výrobku podílet. Pokud tato podmínka není splněna je uplatnění náhradního plnění ze strany odběratele neplatné. Zjednodušeně řečeno - hlídač hlídá, uklázečka uklízí atd... Podíl invalidního pracovníha musí být prokazatelný.

Co nastane?

Problém nastává při kontrole z Úřadu práce. Obě firmy dodavatele i odběratele dostanou penalizaci formou pokuty a Úřad práce označí tento způsob poskytování náhradního plnění za neplatný. Úřad práce v danou chvíli nebere v potaz, že odběratel čerpá neplatně náhradní plnění. Vy jako zákazník máte odebrané zboží v plné zákonné povinosti náhradního plnění ale není Vám uznáno. Pro Váši společnosti je tedy vysoké riziko že odvedete pokutu a ještě povinný zákonný podíl státu jako příspěvek na zaměstnávání osob OZP.

Změny v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v roce 2017

Dne 1. 10. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, veznění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon  o  zaměstnanosti“),  která přináší změny  voblasti  plnění  povinného  podílu  zaměstnávání  osob  se  zdravotním postižením. Změny  se  týkají  plnění  této  povinnosti  formou  tzv.  náhradního plnění,  tj.  odebírání  výrobků  a  služeb  nebo  realizace  zakázek  od zaměstnavatelů  zaměstnávajících  více než  50  %  zaměstnanců,  kteří  jsou osobami  se  zdravotním  postižením  nebo  odosob  samostatně  výdělečně činných, které jsou osobami se zdravotním postižením. Právní novela  stanoví,  že  dodavatel  může  náhradní  plnění  dodat  odběrateli  pouze  v případě,  že  nejpozději do  30  kalendářních  dnů  od  jeho  zaplacení  vloží  údaje uvedené  níže  do elektronické  evidence  vedené  Ministerstvem  práce  a sociálních věcí.

Evidence bude obsahovat:
- identifikační údaje dodavatele a odběratele,
- cenu dodaných výrobků, služeb či realizovaných zakázek bez DPH,
- datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
- číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo zakázek,
- datum zaplacení,
- čtvrtletní  přepočtený  počet  zaměstnanců  dodavatele,  kteří  jsou  osobami  se zdravotním postižením.

V  souvislosti  se  zavedením  evidence  náhradního  plnění  dochází  k odstranění povinnosti  odběratele  uvádět  údaje  o  náhradním  plnění  v  ohlášení  o  plnění povinného podílu. Odběratelé tedy, tak jako doposud, budou ohlašovat Úřadu práce ČR na předepsaném formuláři zda splnili či nesplnili povinný podíl včetně způsobů jeho plnění. Nebudou však již uvádět konkrétní informace o jednotlivých dodávkách, protože potřebné informace budou obsaženy v elektronické evidenci.

Ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti stanoví dodavatelům limit pro celkový roční objem náhradního plnění. Konkrétně se jedná o 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předcházející rok, a to za každého zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. Evidence náhradního plnění poskytne kontrolním orgánům ucelený  přehled ovšech  dodávkách  realizovaných pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tím eliminuje překračování limitu. Eliminace překračování maximálního objemu náhradního plnění sníží objem obchodovaného zboží a tím vytvoří tlak na dodávání takových výrobků a služeb, najejichž realizaci se podílí osoby se zdravotním postižením. V konečném důsledku přinese tato změna zvýšený zájem odběratelů o využívání ostatních forem plnění povinného podílu, tj. také o přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
 

Změny v oblasti plnění povinného podílu přinesly také nový právní pojem Chráněný trh práce

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.